- Fridrich II. z rodu Hohenstaufů (1194 – 1250) napsal klasické dílo s názvem “O umění lovu s ptáky”. Svým monumentálním pojednáním o šesti dílech císař předběhl svou dobu. Obsahem první knihy je ornitologie, dalších pět knih se zabývá lovem s dravci všeobecně a zvláštnostmi techniky lovu s ohledem na různé druhy dravců. Císař přistupoval k dílu kritičtěji než kterýkoliv spisovatel před ním. Byl nejen jedním z nejlepších odborníků, jaký kdy žil, nýbrž především přírodovědec, který svými vědomostmi převyšoval všechny své současníky. Uznával jen to, co bylo potvrzeno zkušenostmi nebo experimentem. Díky své originalitě císař knihou o sokolnictví rozmetal tehdejší pravidla sokolnického myšlení. Současně byl ale tak málo poplatný době, že se setkal s nepochopením. Jeho jedinečná monografie se zachovala jen v několika rukopisných exemplářích. Jejich zlomek, první dvě knihy, byl v roce 1596 vytištěn. Úplné vydání všech šesti knih v latině proběhlo až v roce 1942.
- I naše archívy poskytují svědectví o sokolnictví. Jedno z důležitých svědectví obsahují spisy Bohuslava Balbína (1621 – 1688). Dovídáme se, že čeští sokoli byli nejzpůsobilejší k výcviku. A také, že jistý Burgunďan každoročně chytal na Řípu sokoly, rarohy a jestřáby, v cizině nejvyhledávanější.
- Nejstarší tradici má sokolnictví v Kirgizii a Kazachstánu, kterou si uchovává dosud. Mělo pravděpodobně vliv na rozvoj sokolnictví v Rusku. Od 9. století došlo k jeho rozmachu, největšímu v 16. a 17. století. Nejvýznamnější byly carské sokolnické dvory v Semenovském a Kolozenském, kde se chovalo nejméně 3000 různých dravců. Současně také sto tisíc holubů, což údajně nestačilo ke krmení, a byli proto přikupováni.
Karolína Volková, 3.A
Zdroj: V zajetí sokolnictví – Václav Augustin
Historie sokolnictví
Historie sokolnictví
