… druhou značně rozšířenou skupinou jsou tzv. dravci nízkého letu? V našich podmínkách sem řadíme především dravce rodu Accipiter, řádu Accipitriformes, např. jestřáb a krahujec. Oba zástupci jsou oblíbeni zejména pro svou loveckou výkonnost a odvahu, u krahujců občas hraničící s hazardem. Tito dva dravci jsou si velmi podobni tvarem – mají kratší zaoblení křídel a delší ocas, sokolnicky řečeno rýdovák.
Stavba těla jim zaručuje vysokou startovní rychlost a obratnost ve finální fázi útoku, po kterém ulovenou kořist usmrcují stiskem pařátů. Ze své biologické podstaty loví jestřábi krátkým úderným útokem, jsou univerzálními lovci, a to jak z hlediska kořisti, tak i typu krajiny.
Jestřábi a krahujci jsou velmi oblíbeni a nejčastěji využíváni též v japonském, korejském a čínském sokolnictví. Na Americkém kontinentu je sokolnické využití dravců nízkého letu rozšířeno o káni rudochvostou a káni Harrisovu. Oba tito netradiční sokolničtí dravci se objevují v současnosti ve stále větší míře i u evropských sokolníků, bohužel na úkor tradičních jestřábů.
Karolína Volková, 3.A
Zdroj: Václav Augustin: V zajetí sokolnictví