Měsíc červen se řadí mezi nejoblíbenější měsíce školního roku. A v tomto čase také víc vzpomínají absolventi na své střední školy, jak to vše tehdy bylo, vrací se vzpomínky na vzniklá kamarádství, první rande a různé veselé historky z intru, privátů a místních, dnes již zaniklých hospod.
Také na hranické lesárně se potkalo spoustu bývalých spolužáků. A jedním z mnoha zajímavých setkání a vzpomínání na uplynulé časy byla akce organizovaná panem Miroslavem Jurčákem, absolventem z roku 1993. Ten totiž nachystal hned sraz, a to ne jen tak ledajaký, ale dvojsraz – v pátek 16.6. se setkali spolužáci třídy 4.A po 30 letech a zároveň také žáci abiturientského kurzu po 60 letech – absolventi roku 1963. Aby toho nebylo málo, tak třídní učitel ročníku 1993, Dalibor Černota slavil 60 let svého života.
Celé odpoledne se neslo v přátelském duchu a s velkou dávkou úcty k těm starším. Účastníky tohoto setkání osobně přivítal ředitel Střední lesnické školy, pan Ing. Lukáš Kandler, shodou okolností také absolvent roku 1993 třídy 4.A. Poté následovalo krátké shrnutí toho, co se dělo od roku 1963 a též od roku 1993 okolo školy, lesnického školství a samozřejmě i arboreta či školního polesí. Byl prostor též na dotazy… a první byl trochu překvapivý – jak je to s děvčaty na škole a dál po škole… Ale proč se vlastně divíme, ani jedna z tříd mezi sebou nezažila příslušnice něžného pohlaví, tak je jen pochopitelné, že mají o tyto informace zájem. Zúčastnění vyhodnotili nástup dívek ke studiím jako jednu z nejvýraznějších změn.
Před opuštěním budovy školy zástupci školy předali absolventům roku 1963 drobné dárečky a ani absolventi roku 1993 nezůstali zkrátka – odnášeli si almanachy z let 1996 a 2002.
Po prohlídce školy se absolventi vydali do míst, na která mají ještě dnes živé vzpomínky – školní polesí. Objednaným autobusem navštívili významné milníky jejich středoškolského života, každý z nich přidal nějakou veselou historku, a tak se smích nesl lesem široko daleko. Maturanti z roku 1993 dokonce našli své paseky, které před 30 lety vyklízeli a zalesňovali.
Svou cestu minulostí zakončili v místním kempu, kde se bavili jako správní študáci až do kuropění.
Miroslav Jurčák dodává: „Před několika lety jsem se seznámil s chlapíky, kteří maturovali v roce 1963 a nikdy, s výjimkou Covidu, nevynechali ani jeden svůj sraz. Jsou hrdí na svou Alma mater – lesárnu v Hranicích. Jejich historky, stavovská čest a hlavně kamarádství, bylo velkou inspirací uspořádat sraz dvou generací absolventů. Děkuji Honzovi Špalkovi za pomoc při organizaci. Lukáši Kandlerovi, našemu spolužákovi, za ochotu a čas, který nám celé odpoledne věnoval. V neposlední řadě náš dík patří Heleně Drozdové za prezenty, které pro nás připravila, a také svůj čas, který nám obětovala.
Toto setkání bylo ojedinělé a věříme, že nebylo poslední. Jsem šťastný a hrdý zároveň, že jsem poznal chlapíky, kteří hýří neskutečnou energií a nejsou to žádní zapšklí důchodci. Někteří dokonce provozují OLH, což je obdivuhodné. Berou život, jaký je, a berou ho s humorem a patřičnou nadsázkou. Jsem rád, že jsem potkal své spolubojovníky ze třídy.
Přeji nám všem pevné zdraví a někdy zase naviděnou!“
